Tempa, tempová označení, metronom 

 

    Tempo v hudbě znamená rychlost, jakou se skladba hraje. K tomuto účelu užíváme celou řady výrazových prostředků, které se uvádějí na začátku skladby, ale mohou se zásadně měnit i v průběhu skladby. Abychom mohly tempo přesně měřit, užíváme přístroj zvaný metronom. Ten byl vynalezen vídeňským mechanikem Janem Mälzelem v počátku 19. století.

    Na metronomu je posuvné závaží, jehož umístěným v různých částech kyvadla docílíme změn rychlosti kmitání. Metronom je opatřen stupnicí, jež udává počet kmitů za minutu (označení MM = Mälzův metronom). U některých skladeb nalezneme buďto notu a číslo, např. čtvrťová = 120, anebo je užito nějakého tempového výrazu, např. allegro = vesele, rychle.

    V dnešní době existuje celá řada elektronických metronomů, jejich nevýhodou ovšem je, že sice slyšíme ťukání, ale periferním viděním nevidíme pohyb kyvadla. Metronom užíváme pouze při studiu a nácviku skladby, abychom dosáhly rovnoměrného pohybu ve hře. A i tak by se ho mělo užívat střídmě, studenti by si měli rozvíjet své vlastní smysly pro tempo a rytmus. Metronomu můžeme vždy použít jako pomůcky pro ověření, že je vše v pořádku, ale neměli bychom se na něm stát závislí. Samozřejmě že při samotné intepretaci se metronomu neužívá nikdy.

    Při interpretaci díla zároveň nikdy nedodržujeme přesné (metronomové) tempo. Pokud bychom tak učinili, naše interpretace by působila příliš strojově a byla by chladná a nevýrazná (nedýchala by). Proto se ve větší či menší míře užívá prvků agogiky (mírné tempové odstupňování, tj. zrychlování či zpomalování, které není uvedeno v notách). To, v jaké míře a kde je třeba užít prvků agogiky, je velmi subjektivní, vychází ze samotné skladby, jejího obsahu, slohu, formy a samozřejmě na interpretovy samotném.

    Metronomické hodnoty s přidělenými výrazy:
40 - grave - vážně, těžce
44 - largo - široce
50 - lento - rozvláčně, zdlouha
54 - adagio (adadžio) - pomalu, zvolna
60 - larghetto (largeto) - poněkud široce
63 - andante - volně, krokem
69 - andantino - poněkud volně, trochu rychleji než andante
76 - sostenuto - zadržovaně
80 - commodo (komodo) - pohodlně
84 - maestoso (maestózo) - důstojně, velebně, majestátně
88 - moderato - mírně
106 - allegretto - poněkud veselé, méně rychle než allegro
120 - animato, animando - oživeně
132 - allegro - vesele, rychle
144 - allegro assai - značně rychle
152 - allegro vivace (alegro viváče) - rychle a živě
160 - vivace, vivo (viváče) - živě
184 - presto - rychle, úprkem
208 - prestissimo - co nejrychleji

    Každý člověk má jinou představu o tom, co je rychle nebo pomalu. Proto se metronomické hodnoty mohou mírně lišit, žádné tempo nemá přesně danou hodnotu, ale spíše rozsah, ve kterém se pohybuje (např. allegro = 120 - 168).

    Několik dalších tempových výrazů:
lentissimo (lentysimo) - velmi pomalu
adagissimo (adadžisimo) - velmi volně
con moto (kon moto) - hybně
allegro moderato - mírně rychle
veloce (velóče) - rychle
allegro assai - hodně rychle
molto presto - velmi rychle
molto vivace (molto viváče) - velmi živě

    Pro náhlé změny tempa platí tato označení:
doppio movimento - dvojnásob rychlým pohybem
animato - živě, oživeně, rušně
meno - méně (pomaleji)
meno mosso, poco meno - trochu zpomalit
poco - trochu, málo
molto - velice, mnoho

    Pro postupné změny tempa užíváme následující výrazy:
accelerando (ačelerando) - znenáhla zrychlovat, zároveň většinou i zesilovat
poco a poco animato (poko a poko anymáto) - oživovat více a více
stringendo (strindžero) - naléhavěji, zrychlovat
ritardando, rit. - zpomalovat, zvolňovat
ritenuto - trochu rozverně
rallentando - postupně zpomalovat, zvolňovaně
diminuendo - zpomalovat a zároveň zeslabovat (tempové i dynamické označení)

    Všechny tempové výrazy mohou být ještě dále upřesněny a zpřesněny:
simile - podobně
ma non troppo - ale ne příliš
poco - trochu, málo
molto - mnoho, velice
più - více
non tanto - ne tolik
un poco - poněkud
senza - bez

    Při změně taktu je třeba uvést, zda se udané tempo mění či nikoli. L'istesso tempo - stejným tempem (ale v jiném taktu). Pokud se chceme vrátit k původnímu tempu, např. po zrychlení či zpomalení, uvádíme v notách výrazy: Tempo primo, nebo "a tempo" (návrat k původnímu tempu).

    Někdy se můžeme setkat s tím, že autor chce opustit dodržení tempa a dá interpretovy určitou volnost, k tomuto účelu existuje celá řada výrazů.

rubato - s měnící se rychlostí, s neklidným vzrušením.
a bene placito (pláčito) - podle libosti
a piacere (pjačére) - podle libosti
ad libitum - podle libosti

    Výrazů, které dále upřesňují tempo a náladu ve které se daná skladba hraje je velmi mnoho a člověk si je opravdu nemůže pamatovat všechny, od toho tady máme slovníky. Důležité je mít představu a základní povědomí o těchto hlavních tempových označení, abychom rozeznali rozdíl např. mezi moderatem a allegrem.