Leonard Bernstein

Narodil se 25. srpna 1918 - Lawrence, Massachusetts, USA - zemřel 14. října 1990

    Narodil se v rodině obchodníka v Lawrence, ve státě Massachusetts, deset let po příchodu rodiny z Ukrajiny. Jako malý chlapec bral lekce na piano a navštěvoval Posádkovou a Bostonskou latinskou školu. Na Harvardské univerzitě studoval s Walterem Pistonem, Edwardem Burlingame-Hillem, A. Tillmanem Merritem a mnoha dalšími. Absolvoval studium hudebních oborů na Harvardu (1939), poté studoval hru na klavír, dirigování a orchestraci na Curtisově institutu ve Filadelfii (1942), kde byl nejnadanějším žákem Fritze Reinera. V roce 1940 studoval pod vedením dirigenta Sergeje Kusevického v Tanglewoodu (Berkshisrském letním středisku Bostonského symfonického orchestru). Zde se posléze stal Kusevického asistentem.

    Dne 14. listopadu 1943 fenomenálně "zaskočil" za nemocného Bruna Waltera u Newyorské filharmonie, kde působil od září 1943 jako asistent. V těchto letech napsal svoji symfonii č. 1 Jeremiáš, která získala cenu hudebních kritiků. Tento záskok, odstartoval jeho velkolepou kariéru. V letech 1945-1947 byl hudebním ředitelem Newyorského Symfonického orchestru. Po smrti Sergeje Kusevického v roce 1951, se stal na mnoho let vedoucím třídy dirigentování v Tanglewoodu. Téhož roku, se oženil s Chilskou klavíristkou Felicií Montealegreovou, s kterou měl tři děti, jejich manželství se však později rozpadlo.

    V letech 1958-1969 dosáhl nejvyššího postu, stal se hudebním ředitelem Newyorské filharmonie (831 koncertů). Vedle muzikálů, skládal také symfonická díla, chorálové skladby, psal knihy. Jako jeden z jeho výrazových prvků bylo užívání jazzových prvků, téměř ve všech svých dílech. Poté, až do své smrti, hostoval u nejvýznačnějších orchestrů, operních domů, a na hudebních festivalech po celém světě. Stal se jednou z nejzářivějších dirigentských hvězd 20. století. Svou osobní horlivostí, oživil celosvětový zájem o díla Gustava Mahlera a Charlese Ivese.

    Veřejnost ho ale nejvíce znala, díky jeho popularizačním pořadům o vážné hudbě. Tyto pořady, které získali celou řadu ocenění (např. 11 cen Emmy), z něj v 60. letech udělaly televizní hvězdu a jednu z nejvýraznějších kulturních osobností v USA. Byl to právě Leonard Bernstein, kdo přivedl mnoho Američanů k vážné hudbě.

    Vše začalo pořadem "Ommibus", který měl v letech 1954-1961 deset dílů. Poté, co se Bernstein stal šéfdirigentem Newyorské filharmonie, uskutečnil 15 programů pro dospělé (1958-1962) a především 53 programů pro mladé s názvem: "Young People's Concerts with the New York Philharmonic" (1958-1973), které byly z Bernsteinových pořadů nejpopulárnější. Ve všech těchto programech, Bernstein na televizní obrazovce, zasvěcoval velké i malé diváky, do různých tajů a "záhad" hudby. Představoval široké veřejnosti zábavnou a jednoduchou formou významné skladby a hudební skladatele vážné hudby. Vybrané scénáře koncertů pro mladé publikum, poté vyšly knižně - kniha se stala bestsellerem - (v českém překladu LB"O hudbě - Koncerty pro mladé publikum. Praha: NLN, 1996).

    Bernstein celý svůj život hodně cestoval, ale vždy se rád vracel do Izraele. V roce 1978 uspořádala Izraelská filharmonie festival na jeho počest, rovněž se pořádaly bernsteinovské festivaly v Londýně (1986), V Bonnu (1989), a v mnoha dalších. Bernstein byl také velkým zastáncem světového míru - podnikl s evropským orchestrem European Community Orchestra "Cestu za mír" z Athén do Hirošimy (1985), atd. Podporoval po celém světě humanitární akce - např. Amnesty International. Po pádu komunizmu v Evropě, navštívil nejdříve Berlín, kde dirigoval 25. prosince 1989 Ódu na radost a to na obou stranách Berlínské zdi. V roce 1990 navštívil Prahu (po 43 letech), kde dirigoval na Pražském Jaru.

    Dirigent, klavírista, spisovatel a televizní osobnost Leonard Bernstein, zemřel 14. října 1990, na rakovinu plic.

    Citace: Dirigent je sochař, jeho živlem je místo mramoru čas. Musí mít schopnost, všechno co cítí, sdělit orchestru rukama, tváří, očima, prsty, všemi možnými záchvěvy, které z něho mohou vycházet. Nestačí však, aby dirigent přinutil hudebníky ke hraní. Musí je přimět k tomu, aby chtěli hrát. Musí je přivést do stavu vytržení, do varu, přemlouvat je, rozkazovat, zuřit! (Leonard Bernstein)